Rozhovor: Petr Fiala, Soft Vision

V nových kancelářských prostorech Soft Vision, s.r.o. ve Štěpánské ulici v Praze jsme se potkali s Petrem Fialou, zakladatelem alternativního fondu dle §15 ZISIF společnosti Soft Vision a regulovaného zahraničního fondu p-hat fund, určených pro kvalifikované investory.

- Autor článku: Pavel Čech -

Ahoj Petře, můžeš nejprve v krátkosti popsat činnost vašich fondů Soft Vision a p-hat fund?
Ahoj Pavle, určitě. Jsme multistrategy kvantitativní algoritmický fond, který systematickým přístupem obchoduje s kryptoměnami na centralizovaných burzách nejvíce likvidní derivátové a spotové markety BTC a ETH.

V březnu 2019 došlo k zapsání společnosti Soft Vision s.r.o. do seznamu ČNB fondů dle §15 ZISIF. Co tomu předcházelo?
V té době to byla jediná možnost, jak mít entitu, v rámci které jsme schopni získávat kapitál od externích kvalifikovaných investorů. Bavili jsme se o tom a hledali možné cesty řešení s naším právníkem. Do té doby jsem obchodoval s vlastními penězi a s jednotkami kamarádů. Postupem času mě oslovili kamarádi mých kamarádů a na základě dobrých výsledků pak další osoby. Založení fondu dle §15 se nabízela jako jediná možnost. Já osobně jsem začal obchodovat již v létě 2017.

Odkud k vám přišli první externí investoři a nebyli v začátcích skeptičtí investovat do nového alternativního fondu a navíc v rizikovém prostředí kryptoměn?
Plně jsme respektovali za jakým účelem je §15 vytvořen, první investoři byli kamarádi a známí, v součtu pár lidí. Když byly spokojení, tak se někde zmínili, a to přivedlo další. Se všemi jsem se vždy osobně setkával a investice byly spíše na základě osobní důvěry a osobních setkání, při kterých jsme procházeli investiční strategii, všechny detaily a jednotlivá rizika. Relativně rychle jsme se dostali na max 20 investorů s menší investicí a pak jsme už museli získávat pouze zkušené investory s investicí nad 125.000 EUR kvůli regulaci fondů §15.

Jaké překážky bylo nejtěžší v začátcích fondu §15 překonat?
Založit §15 ZISIF je to nejjednodušší, s právníkem se připraví nezbytné dokumenty a zaregistruje se u ČNB, mnohem jednodušší než regulovaný fond. Ale tím, že alternativní fond není regulovaný, nepodléhá dohledu ČNB a nelze dělat veřejnou nabídku investic, tak se špatně získávají externí investoři a moc se nedají oslovovat větší, institucionální investoři a nelze spolupracovat s finančními poradci. Získání většího kapitálů je asi to nejtěžší.

Aktuální souhrnné AUM je cca 350 milionů Kč a průměrné zhodnocení za posledních 5 let je 70% p.a. (do října 2022 včetně) a to po odečtení poplatků. To jsou skvělá čísla, nemyslíš?
Čísla to jsou skvělý, ale vždy k tomu přistupuji jenom kriticky, hodně sleduji ty negativní měsíce a zkoumám co udělat lépe, aby se neopakovaly. Zpětná vazba, kterou dostáváme na naše výsledky, je velice pozitivní. Máme přístupy do databází, kde je vidět srovnání výkonnosti krypto fondů a kde patříme k těm nejlepším. Nicméně každý fond má jinou strategii, takže se to může rok od roku lišit. Za rok 2022 jsme ve ztrátě, z toho jsem velmi zklamaný, ale věříme, že je to dočasné.

Jak došlo ke vzniku zahraničního regulovaného p-hat fondu? Je z pohledu investiční strategie stejný jako původní fond §15?
Začnu tím jednodušším. Strategie z hlediska technologie je stejná, ale v regulovaným fondu se zaměřujeme více na snižování rizik volatilních výnosů, aby byl akceptovatelnější pro velké investory.

Postupně jsme rostli a chtěli jsme něco dlouhodobého. Fond dle §15 je omezený objemem aktiv pod správou, v našem případě na 100 mil. EUR, navíc s větším kapitálem si dělat vše sám, je procesně rizikové. Chtěli jsme vytvořit strukturu, mít možnost oslovit větší investory, dělat prodej a marketing fondu, který s §15 nelze.

Zkoumali jsme možnosti jak založit fond v Čechách, pak jinde v EU, a to na Maltě, v Nizozemsku, ale také na Gibraltaru. Regulovaný subjekt v EU jsme ale založit nemohli, protože chyběl regulovaný depozitář na obchodování s kryptoměnami. Nakonec jsme si vybrali Kajmanské ostrovy, je to velmi oblíbená destinace pro kryptoměnové fondy, sídlí jich tam většina a je zde celkově více než 15.000 fondů.

Odkud se vlastně vzal tento název "p-hat fund"? Je to zkratka?
p-hat je název statistické proměnné pro "sample proportion", podíl ve vzorku. Označuje se tím například při volebním průzkumu zda by respondenti volili nějakého kandidáta, podíl kladných odpovědí se vyjádří jako procento "pro".

Jaké know-how a nástroje jsou pro činnost vašich fondů klíčové?
Nezbytné znalosti vychází z naší strategie, která je založena na strojovém učení. Dnes máme tým 10 lidí, kteří dělají výzkum, vývoj a dále strategie rozvíjí. Tým je složen z expertů na strojové učení, kvantitativní analytici a vývojáři zabývající se zpracováním dat. Jsme hodně technicky orientovaná společnost, vše si implementujeme sami a je to součástí našeho know-how. Vyvinuli jsme si nezbytné aplikace, jak pro chod strategií, tak pro administraci fondu. V alternativním fondu děláme denní valuaci a jsme schopni si vše udělat na míru právě díky našemu technickému zázemí. Náklady na provoz strategie jsou minimální (např. monitoring, řízení, správa), je to dáno tím, že vše je plně automatizované. U regulovaného zahraničního fondu je to náročnější, všechny role k administraci fondu a splnění regulatorních požadavků jsou outsourcované jako např. Independent Director, AML Officer, Legal Councel, Administrator a další, takže se v regulovaném fondu věnujeme už jen správě prostředků. Ale vyžaduje to hodně součinnosti právě s těmito externími subjekty.

Kdyby ses mohl vrátit v čase a udělat při rozvoji vašeho fondu §15 něco jinak, co by to bylo?
Mohli jsme být aktivnější při získávání kapitálu. Byl jsem až moc kritický k našim výsledkům a chtěl jsem mít vše na 100% perfektní než budu nabízet investování třetím stranám. Už v té době jsme ale mohli být aktivnější a získávat více kapitálu.

Co bys doporučil zakládajícím správcům fondů §15? Jaká je tvoje rada na závěr...
Když začnu obecně, co mi hodně leží na srdci je, že §15 ZISIF vychází z evropské legislativy. V Nizozemí je povinnost mít alespoň administrátora, jsou schopni to dělat levně a efektivně a jsou schopni nabídnout poplatkovou politiku dle velikosti fondu. V ČR tato povinnost chybí, proto se objevují problematické kauzy, které známe z médií, že subjekt bez jakéhokoliv dohledu získává peníze drobných investorů a prezentuje virtuální výsledky, provozoval ponzi schéma. Možná by stačilo zavést alespoň nějaký dohled, nějakou povinnost, aby se těmto podvodům předešlo, protože to vrhá velmi špatné světlo na celé odvětví. Pro náš fond §15 byla jediná možnost jak začít, jak s malým kapitálem vyrůst. Pokud má někdo v okolí potenciální velké investory, tak je to velmi dobrý, jednoduchý nástroj. Nicméně je pak investice založena především na osobní důvěře, ne na mnohaletých auditovaných výsledcích.